Vačka je součást strojů, která zajišťuje převod otáčivého pohybu na posuvný, a to v přesně vymezeném okamžiku. obr. Animace vaček se zdvihátky

Vačka má obvykle vejčitý tvar. Je o ni opřeno zdvihátko, které je k ní přitlačeno pružinou. Při otáčení vačky se zdvihátko pohybuje podle tvaru vačky. Tvarem vačky lze mechanicky „naprogramovat“ dobu a výšku zdvihu v závislosti na jejím natočení.

Pokud je ve stroji hřídel, určená speciálně pro umístění vaček, nazývá se vačková hřídel.

Patrně nejznámějším využitím vaček je ovládání pohybu ventilů ve čtyřdobém spalovacím motoru. Vačková hřídel je v něm spojena s klikovou hřídelí převodem s poměrem 1:2, takže vačky zdvihají ventily s poloviční frekvencí proti otáčkám motoru. Vačky jsou využívány i v mnoha a mnoha dalších strojích (pístová čerpadla, regulátory, vypínače, různé vystavovací mechanismy, mechanicky naprogramované automaty například obráběcí stroje pro hromadnou výrobu).

Speciálním druhem vačky je výstředník

Tvar vačky a vlastnosti mechanizmu

Pro dosažení dostatečně velké rychlosti zdvihátka mají být boky vačky štíhlejší. Mohou být vytvořeny spojením samotných kruhových oblouků nebo až s vloženou tečnou, nejlépe však plynulým spojením několika obecných a charakteristických křivek, z nichž každá splňuje funkční podmínky na svém úseku působení. U ventilového rozvodu přeplňovaného spalovacího motoru může být vačka sacího nebo i výfukového ventilu vybavena na jednom z boků také menším druhým hrbem a to pro prodloužení překrytí ventilů (současného otevření sacích i výfukových) při vyplachování válce.

V praxi je tvar vačky odvozován výpočtem z předem stanovené zdvihové křivky zdvihátka. Její tvar bývá vyladěn tak, aby měla alespoň dvě první derivace v celém průběhu spojité. Mimořádný význam má při tom průběh křivky zrychlení. Příliš velká a rychle rostoucí kladná zrychlení způsobují nadměrný hluk a opotřebení dílů. Velká záporná zrychlení překonávají při vyšších otáčkách sílu přítlačné pružiny, čímž dochází k přerušení vazby, k rázům a vibracím. Velká záporná zrychlení na vrcholu činí vačku ostrou až podříznutou (kinematicky nereálnou).

Zdvihová křivka bývá konstruována spojitým složením až z 8 charakteristických úsekových křivek (čs. pat. čís. 147648) na jednom boku a navíc ještě z úseku náběhového. Vačky vstřikovacích čerpadel bývají až tangenciální s obecnou křivkou, spojující tečnu s velkým obloukem na vrcholu (čs. aut. osv. čís. 249267).

Zdroj Wikipedie